Najdi si chvilku času, přečti si úryvek z bible a následný text a zamysli se, jak se události z Janova života mohou zrcadlit v tvém životě. K tomu ti může napomoci otázka či úkol.
Na závěr se pomodli přiloženou modlitbu.


Přípravu najdeš i v aplikaci IZIDOOR! (modli se - průvodce duchovním životem - jiná témata - duchovní příprava na CSA) A můžeš si ji poslechnout dokonce jako podcast i na Spotify! Případně také zde -> na Soundcloudu :) Možností je více než dost.. poslouchání není žádná dřina!

Věř Bohu jako dítě věří tobě! 

 


 

Úryvek z Písma: Mk 1,16 – 20

Když ještě mluvil, přišel kdosi z domu představeného synagógy a řekl: „Tvá dcera je mrtva, už Mistra neobtěžuj.“ Ježíš to uslyšel a řekl: „Neboj se, jen věř a bude zachráněna.“ Když přišel k domu, nedovolil, aby s ním někdo šel dovnitř, jen Petr, Jan a Jakub s otcem té dívky i s její matkou. Všichni nad mrtvou plakali a naříkali. On řekl: „Neplačte. Nezemřela, ale spí.“ Posmívali se mu, protože věděli, že zemřela. On však ji vzal za ruku a zvolal: „Dcerko, vstaň!“ Tu se jí život vrátil a hned vstala. Nařídil, aby jí dali něco k jídlu. Jejích rodičů se zmocnil úžas. On jim však přikázal, aby nikomu neříkali, co se stalo.

Výklad

Příběh ukazuje, že tam, kde přichází Ježíš, tam nastává změna. Boží moc se projevuje i tam, kde to vypadá hodně beznadějně. Co je konec pro člověka, není však konec pro Boha. Bez víry (v Ježíše) se však v našem životě nesmí nic zásadního odehrát. Co může pro nás znamenat příběh dnes? 
 

Zamyšlení

Jistě nás někdy v životě postihly smutné chvíle, kdy jsme nad někým nebo něčím plakali, přišli jsme o milovaného člověka, bořily se vztahy v rodině, nebyli jsme spokojeni sami se sebou, se svým životem. Ježíšova přítomnost nás učí, abychom nepropadli ve svém životě zoufalství, abychom nerezignovali, ale měli naději, že On může a chce naši beznadějnou situaci proměnit. 
 

Úkol

Neztrácel jsi v nelehkých situacích víru? Dokážeš do všeho, co prožíváš, pozvat Ježíše?

 

 

Modlitba

Bože, volám tvé jméno do temnoty, do temnoty svého strachu, do temnoty své viny, do bídy svých otázek a pochybností. Bože, do tvého jména vkládám veškerou svou důvěru, svou naději na bezpečí, svou touhu mít svůj protějšek, svou touhu zakoušet přijetí. Bože, tvé jméno se ve mně ozývá důvěrnou ozvěnou, odpovídá ti ve mně má osamělost, odpovídá ti ve mně můj zmatek, odpovídá ti ve mně mé malé ubohé já. Neboť kdykoli se ptám na sebe, narážím na tebe, a kdykoli se ztratím sobě samému, jsi to ty, koho postrádám. Bez tebe nejsem. Amen 


(Alfons Höfer)